Popis vinařství Francis Ford Coppola Winery
V roce 1975 krátce po natočení Kmotra 2 koupili Francis a Eleanora Coppolovi někdejší vinařství Inglenook (později Rubicon Estate a dnes opět Inglenook). Původně přijeli do Napa Valley s vyhlídkou koupě víkendového domku. Jen ze zvědavosti se tenkrát zúčastnili aukce, na které se dražilo proslulé vinařství Inglenook včetně některých přiléhajících vinohradů. Příběh a historie vinařství je zaujaly natolik, že neodolali a vinařství koupili. Teprve po dvaceti letech práce se Coppolovým podařilo vinařství uvést do původní podoby. Francis mohl konečně investovat do vybavení a technologií. Také si najal mladého enologa Scotta McLeoda, s nímž spolupracuje dodnes.
V roce 2008 přesídlil některé aktivity do nově pořízeného vinařství ve městečku Geyserville v Sonoma Valley. Vinařství nese jeho jméno - Francis Ford Coppola Winery. Ve vinařství Inglenook se dnes vyrábí pouze velmi limitované edice vysoce kvalitních vín. Brány vinařství Francis Ford Coppola Winery každoročně opouštějí vína z řad „Rosso & Bianco“, „Votre Santé“, „Diamond Collection“, „Director‘s“, „Director‘s Cut“ a „Sofia“.
Filmová galerie
Jedna z nejoblíbenějších zajímavostí na vinařství Francis Ford Coppola Winery je filmová galerie, která oplývá sbírkou mnoha autentických filmů a filmových rekvizit spojených s osobností Francise Forda Coppoly. Filmová kariéra Francise Forda Coppoly už trvá po více jak pět dekád, což znamená, že je zde k vidění velké množství úžasných předmětů včetně několika cen Akademie. Dále je tu možné spatřit například psací stůl Dona Corleona ze slavného filmu Godfather (Kmotr) anebo originální automobil z filmu Tucker, Člověk a jeho sen zaparkovaný na otáčivém podstavci. Mnohé z těchto unikátních předmětů lze nalézt i v ostatních částech objektu vinařství a tak si návštěvník může dopřát exkurzi do světa filmu i během ochutnávání vín, nakupování nebo cestou do restaurace.
Krom toho je zde také možné obdivovat stěny vyzdobené jedinečnou sbírkou plechovek olivových olejů od The Tiziana Riva Guatelli Collection. Tiziana Riva Guatelli je přítel Francise a Eleanor, který je zcela oddán rustikálnímu designu v Itálii. Sbírka čítá na více jak 4000 příkladů překrásných litografických potisků plechovek italského olivového oleje.
Francis & Eleanor Coppola
Vinařství se v rodině Coppolových traduje už po několik generací. Agostino Coppola, dědeček Francise Coppoly, dělával víno ve sklepě svého New Yorského bytu. K výrobě vína používal betonové rezervoáry, které si sám zkonstruoval. Podle slov jiného rodinného příslušníka, strýčka Mikeyho, to nebyla luxusní vína, ale vína pro běžný život, která si mohl užít v rodinném kruhu každý podle své chuti.
Vína, která jsou dnes předmětem zájmu Francise Forda Coppoly, nejsou stejná jako ta, která vyráběl dědeček Agostino, ale jsou stvořena v tomtéž duchu — tedy pro společné chvíle pohody s rodinou a přáteli.
Před více jak 35 lety, kdy se Francis a Eleanor Coppolovi spolu se svými dětmi usadili v San Francisku, začali se také společně poohlížet po chatě v Napa Valley, která by jim o víkendech sloužila k odpočinku a načerpání nových sil. Kromě toho chtěli na takové chatě začít i s výrobou vína. Jejich vize víkendové chaty nakonec dostala konkrétní podobu v obrovském panství Niebaum Mansion v Rutherford, na známém Inglenook Estate. Najednou se zrestaurování tohoto legendárního objektu zdálo mnohem lákavější, než jen výroba několika lahví vína ve sklepě.
Ve chvíli, kdy bylo dosaženo úplného zrestaurování panství — které mimochodem znamenalo 30 let usilovné práce — rozhodli se Coppolovi založit ještě zcela nové vinařství v Sonoma County. Důvodem bylo především nalezení domova pro jejich populární řadu vín Diamond Collection a Rosso & Bianco. Vzhledem k tomu, že tyto dvě řady vždy představovaly zpříjemnění pro všední život, vinařství Francis Ford Coppola Winery je tak nyní ideálním místem pro setkávání se s příbuznými a známými, užívání si oceňovaných vín, ochutnávání specialit a odpočinku v pohodlí nenuceného prostředí.
Vize
Francis Ford Coppola dal dohromady to nejlepší, co znal a dnes o tom říká: „… říše vína a park potěšení, kde lidé všech generací mohou volně užívat nejlepších darů života – jídlo, víno, hudbu, tanec, hry, plavání a divadlo všech možných forem. Místo, které je oslavou lásky k životu.”
„Vždy jsem se cítil ovlivněn myšlenkou Tivoli Gardens v Kopenhagenu, které nepochybně sloužilo za inspiraci všem moderním zábavním parkům. Pamatuji si zvlášť překrásné divadelní pavilony s oponami vymalovanými jako paví pera a stejně tak si vybavuji malá baletní představení, která se zde odehrávala. V Tivoli byly různé atrakce, ale mnohem důležitější než tyto atrakce ro mě byly kavárny a místa, kde si člověk mohl odpočinout a osvěžit se. Člověk se v tomto prostředí cítí jako malé dítě v zahradě, v „zahradě radosti“, kde si mohou všichni užívat – což je pravděpodobně také nejvýstižnější fráze, která popisuje i naší vizi zábavního parku. Tento nápad se ujal i jinde na příklad na Coney Island, v Luna Park a George C. Tilyou’s Steeplechase Park nebo v Palisades Park. Tato místa byla vlastně říší divů a mě napadlo stvořit takovou zemi i na Francis Ford Coppola Winery. Naše vinařství by se mohlo stát místem setkání rodin, kde se děti baví v blízkosti svých rodičů, kteří se mohou věnovat ochutnávání zajímavých vín a jídel.“
„Vždycky jsem pociťoval a stále pociťuji, že způsob moderního života staví mezi generace příliš velké bariéry. V dřívějších dobách žily děti s rodiči a prarodiči a uvnitř rodiny se tak všem dostávalo předávání čehosi velmi důležitého. Proto, když jsme začali uvažovat o nápadu zábavního parku, rozhodli jsme se, že naším cílem bude stvořit resort, založený na myšlence říše vína a parku potěšení, kde lidé všech generací mohou volně užívat nejlepších darů života – jídlo, víno, hudbu, tanec, hry, plavání a divadlo všech možných forem. Místo, které je oslavou lásky k životu.“
- Francis Ford Coppola
Udržitelnost
“Alice Watersová je proslulá kuchařka a zakladatelka Chez Panisse. Tato restaurace byla první v Kalifornii, která přinášela svým zákazníkům vysoce kvalitní maso a produkty z místních farem, které se řídili pravidly organického hospodářství. Protože Alice znám a stejně tak její oddanost udržitelnému a organickému hospodaření, nechali jsme se jejími myšlenkami ovlivnit už v období na konci osmdesátých let, tedy v době, kdy se o organickém pěstování révy ještě prakticky ani neuvažovalo. Vyvinuli jsme program k dosažení certifikátu organického pěstitele a uvedly tento proces do praxe. Věříme, že je to ten nejlepší způsob, jak naše pozemky zachovat." -Eleanor Coppola
Už po více než třicet let je vinařství Francise Forda Coppoly zcela oddáno zodpovědnému přístupu využívání životního prostředí. Po celou tuto dobu bylo a stále je jeho jediným cílem minimalizovat vliv na přírodu hledáním inovativních přístupů jak v produkci, tak i ve způsobu balení zboží.
Na vinařství Francis Ford Coppola Winery je všech 24 akrů (9,7 hektaru) půdy obděláváno způsobem udržitelného hospodářství. Kromě toho je celé vinařství součástí tak zvaného California Sustainable Winegrowing Program (Program udržitelného pěstování vína pro stát Kalifornie). Vinařství nakupuje ovoce od pěstitelů, kteří hospodaří způsobem udržitelného hospodářství a někteří z těchto zemědělců jsou dokonce i držiteli certifikátu organického hospodářství. Dalším významným přínosem programu California Sustainable Winegrowing Program tkví i možnosti být součástí komunity, uvnitř které si jeho členové mohou navzájem předávat zkušenosti v oblasti udržitelného pěstování vína. Každý způsob či nový přístup je na Francis Ford Coppola Winery pečlivě zaznamenám, takže sousední vinaři mohou na svých vinohradech tato data využít a dosáhnout tak ideálního způsobu, jak ochránit půdu a způsob výroby nejlepších vín ze Sonomy.
Francis Ford Coppola Winery je také aktivním členem certifikovaného programu s názvem Fish Friendly Farming (Hospodaření s ohledem na kvalitu rybí populace). Ačkoli se takové jednání může jevit bez jakékoli spojitosti s vinařstvím, je nutné zajistit propojení mezi správou povodí a hospodařením na vinařství. Oblastí vinic protékají dvě říčky, které jsou součástí povodí Russian River (Ruské řeky). V ní se vyskytuje důležitá populace Pstruha duhového a lososa Coho. V návaznosti na aktivity sousedů vinařství Francise Coppoly, okolních států a federálních agentur se vynakládané úsilí stává společným cílem a vede k zachování zdraví celého ekosystému Russian River tak, aby byl v co nejpřirozenější podobě uchráněn pro budoucí generace.
Způsob pěstování vína na vinicích Francis Ford Coppola Winery v sobě zahrnuje i program Integrated Pest Management (Integrované řízení výskytu drobných škůdců), kde jsou probírána témata, jak nejlépe zachovat půdu a na ní rostoucí révu a společně s proaktivním přístupem k hospodaření tak snižovat ohrožení drobnými škůdci. Odborníci na agronomii měsíčně uvádějí své přednášky na téma drobných škůdců a jejich nové poznatky se pak na vinařství uvádí do praxe. Program integrovaného řízení výskytu drobných škůdců pomohl vinařství Francise Coppoly k biodiverzifikaci jeho vinohradů tím, že je zde zaručen výskyt správných druhů hmyzu, půdní fauny a také sov, které pomáhají snižovat stavy révových škůdců.
Odpad na Francis Ford Coppola Winery samozřejmě recykluje veškeré nepoužité hrozny či jejich výlisky a používá se zde šetrné zacházení s vodou. Veškerý bioodpad se kompostuje a zavlažování se provádí výlučně regenerovanou odpadní vodou z vinařství. Tím je koloběh systému nakládání s odpady uzavřen a ve výsledku se tak snižuje dopad uhlíku na milovanou zemi na minimum.
Vína řady Francis Coppola Diamond Collection jsou balena mimo vinařství a výlučně do recyklovaného kartónového papíru. Všechny korkové uzávěry pochází z korkového háje, který je obhospodařován také v duchu udržitelného hospodářství. Kromě toho si vinařství Francise Forda Coppoly zakládá na skutečnosti, že i všichni jeho obchodní partneři, ať už se jedná o poskytovatele vinět či výrobce aluminiových ochran uzávěrů, se k životnímu prostředí chovají podobně přátelsky.
Po celou dobu rekonstrukce vinařství Francis Ford Coppola Winery, byl veškerý personál, dodavatelé a subdodavatelé najímáni z místních firem, čímž bylo dosaženo nejen úspor v oblasti dopravy, ale také se tím nemalým dílem přispělo místní ekonomice.
Namísto koupení a použití nového dřeva bylo použito dřevo ze stromů cypřišů, které rostly na nádvoří, a bylo nutné je pokácet. Valná část z nich byla použita při budování recepčního pultu v objektu Guest Services (Služby hostům) a zbytek byl použit na venkovní jídelní stoly. Nápadné světlíky ve tvaru pyramidy jsou z ekologického materiálu zvaného Kalwall. Tento materiál se vyznačuje vlastností rozptylování světla takovým způsobem, že není zapotřebí skoro žádného umělého osvětlení, což vede k významným úsporám nákladů na energii.
Francis Ford Coppola WineryRosso & Bianco |
|
Francis Ford Coppola vyrůstal v prostředí, kde víno patřilo ke každodennímu stolování. O zásoby tohoto vína se starali Francisův dědeček a jeho strýcové. Hrozny transportovali vlakem z vinic v Kalifornii a ve sklepě jejich New Yorského domu z něho pak vyráběli vlastní, domácí víno. |
|
|
|
Francis Ford Coppola WineryVotre Santé |
|
Babička F. F. Coppoly, Maria Zasa Coppola, byla Italka pocházející v Tunisu, který byl v době jejího narození francouzským protektorátem. Díky tomu uměla čtyři jazyky - anglicky, italsky, arabsky a francouzsky. A právě francouzština jí byla inspirací vždy, když pronášela přípitek - "À votre Santé" - Na zdraví! Dnes její památku uctívá Francis Ford Coppola řadou pojmenovanou právě Votre Santé.Vína z řady Votre Santé jsou elegantním ztvárněním odrůd Pinot Noir a Chardonnay z oblasti Sonoma Valley. Při jejich výrobě se používají tradiční francouzské metody spočívající v používání révy dijonských klonů a burgundské metodě vinifikace. Vína z této řady jsou elegantní, vznešená, lehká na patře, s nižším obsahem alkoholu a skvěle se hodí k široké paletě pokrmů. |
|
Vína z řady Votre Santé v našem e-shopu > | |
|
|
Francis Ford Coppola WinerySofia |
|
Tato řada vznikla z lásky a jako dárek otce pro svou dceru. Šumivé víno z této řady Sofia Blanc de Blancs je tak jasné, půvabné a elegantní jako žena, která jej inspirovala. Nádherné a stylové Sofia Rosé spolu se svůdným Rieslinkem jsou poklonou romantické a zároveň temperamentní duši žen na celém světě. |
|
Vína z řady Sofia v našem e-shopu > | |
|
|
Francis Ford Coppola WineryDiamond Collection |
|
Vína z kolekce Diamond Collection jsou vyrobena z hroznů pěstovaných po celé Kalifornii, pobřežními regiony počínaje a údolím ve vnitrozemí konče. Opatrnou kombinací jednotlivých výběrů hroznů, spolu s precizními vinařskými technikami, zachycuje tato řada čisté vyjádření jednotlivých odrůd. Dvanáct odrůdových vín, spolu se dvěma kupážemi, tvoří řadu tak krásnou a rozmanitou, že neexistuje chvíle, u které byste si z řady Diamond Collection nedokázali vybrat tu nejvhodnější. |
|
Vína z řady Diamond Collection v našem e-shopu > | |
|
|
Francis Ford Coppola WineryDirector's |
|
"Na oblasti Sonoma County je úžasné to, že je to jedna z mála apelací na světě, která poskytuje tak rozmanité mikroklima. Díky tomu se zde mohou pěstovat jak odrůdy chladnějšího klimatu, jako je Chardonnay a Pinot Noir, tak odrůdy teplejšího klimatu zastoupené především Cabernetem a Merlotem" - Corey Beck Řada Director's hrdě oslavuje nekompromisní smýšlení, velké vinařské umění a skvělé víno. Tuto řadu reprezentují vína čtyř klasických odrůd pěstovaných na různých vinicích v Sonoma County. Tato vína tak odrážejí nejen skvělou práci našeho týmu, ale i jeho uměleckou interpretaci toho regionu. |
|
Vína z řady Director's v našem e-shopu > | |
|
|
Francis Ford Coppola WineryDirector's Cut |
|
Poté co se Francis Coppola se svou rodinou rozhodl vybudovat vinařství v oblasti Sonoma County, chtěl dát hlavnímu eneologovi, Corey Beckovi, možnost, aby vyjádřil svou vlastní vizi toho, jak má vypadat pravé víno z oblasti Sonomy.
Coppoly. |
Oblast Sonoma Valley
Pro pěstování vína nemůže být příhodnější místo než Sonoma Valley. Jeho bohatá půda je považována za kolébku kalifornského vinařství. Kromě toho je tento region nejbližší vinařskou oblastí od San Francisca, vzdálen pouze 45 mil na sever od Golden Gate Bridge. Je situován mezi Mayacamas a hřebeny Sonoma Mountain. Sonoma Valley je pokryto vlnící se mozaikou vinic, malebných usedlostí a 13.000 akrů scenerického parku. V centru osmi akrového náměstí Sonoma Plaza, mezinárodně historicky významného místa, jsou k vidění jak klidná místa ve stínu stromů, tak pečlivě chráněné starobylé domy. V Glen Ellen, narazíme na zcela zachovalý Beauty Ranch, kde žil a psal známý bohémský dobrodruh Jack London. Celé okolí je upraveno na 800akrový historický skanzen.
Dvanáct tisíc let
Legenda vypravuje, že původ jména Sonoma (též známého jako "Údolí měsíce"), pochází z výrazu původního obyvatelstva, které znamená "mnoho měsíců". Původní kmeny obyvatel zde žily už 12.000 let před Španěly. Když přišli Mexičané a Američané, slovo Sonoma považovali za odvozeninu Mayakmažského výrazu pro město "noma". Pokud se pozorně podíváme na hvězdnou oblohu, zjistíme, že sami můžeme vidět, že měsíc skutečně několikrát za noc vychází a zapadá nad hřebeny Mayacamas Mountain přesně tak, jak tvrdili staří cestovatelé.
Lidé sem přišli především kvůli půdě skýtající přírodní bohatství, vhodné k pěstování divokých dubů a rozličných bobulí. Dalšími přednostmi této krajiny byli dostatek slunečního svitu a vodstva oplývající rybami. První lidé - sestávající se z asijských imigrantů, jež sem přišli přes Beringovu úžinu, osídlili Sonoma Valley zhruba před 12.000 lety. Nakonec zde bylo přibližně 5.000 obyvatel roztroušených do mnoha místních kmenů. Byli to například Miwokové na severu poblíž pohoří Mayacamas Mountain spolu s Wintuny. Dále pak Wapo a Miyakmahové, kteří se usídlili hlouběji v údolí a Pomové na okraji zátoky San Pablo. Koskiwokové a Patwinsové obývali jihovýchodní cíp údolí. Obyvatelé těchto kmenů žili v chýších pro několik rodin, v nichž býval společný prostor pro vaření. Život byl zaměřen na zajištění a přípravu potravy a společné kmenové, náboženské a jiné slavnosti. Kmeny spolu vzájemně obchodovaly a zušlechťovaly půdu vypalováním a odvodňováním.
Počátkem 19. století se španělští objevitelé a misionáři odvážili do této panenské země. Hledali zde úkryt a doufali, že se zde opevní proti Rusům, kteří postupovali po pobřeží od severu směrem dolů. Proces osídlování se uspíšil, když v roce 1823 františkánští misionáři zřídili v Sonomě misii. Celý proces byl dále urychlen, když Mexiko získalo nezávislost. Misie poskytovala jídlo, oblečení, vyučování náboženství a zaškolování do evropských řemesel, zemědělství a výstavby. Během 6 let mniši pokřtili přibližně 650 místních lidí a dalších 760 vyškolili.
Režim misie byl však krutý a zahrnoval tresty jako bičování nebo uvěznění. Vzpoura v roce 1826 donutila zakladatele misie Fr. Jose Altamiru uprchnout ze Sonoma Valley, což dokazovalo, že mnoho místních obyvatel už dále nemohlo snášet jeho kruté metody vládnutí. Neustálé vměšování evropských a amerických osadníků, a s tím spojený příchod nemocí způsobili, že původní obyvatelstvo bylo brzy přečísleno. Během 50 let původní obyvatelstvo prakticky zmizelo především kvůli úmrtím na neštovice či příušnice. Zbytky místního obyvatelstva byly poslány na sever do rezervací anebo se smísily s novými osadníky – Sonoma pueblo. Památník před zrestaurovanou Sonomskou misií nese jména těch místních lidí, kteří zde zemřeli.
Misie v Mexiku
V roce 1824 se Sonoma stala domovem poslední, a zároveň nejsevernější části řetězu 21 františkánských misií, budovaných Španěly v Kalifornii. Sonoma byla jedinou misií podléhající nově nezávislé vládě Mexika a během 10 let byla sekularizována. Obrovský vliv na historii Sonomy měl především mexický generál Mariano Guadalupe Vallejo. Nebyl však jediným vládcem dosazeným sem z vnějšího prostředí.
Narušování prostředí Sonomy evropskými osadníky pokračovalo v raných letech 19. století a způsobilo vymírání původního obyvatelstva. V těchto letech se Sonoma stala právě 21. misií, vystavenou otcem Juniperem Serrou a dalšími františkánskými mnichy. Avšak 10 let po ukončení stavby v roce 1824 byla misie sekularizována nově nezávislou mexickou vládou. Generál Mariano Guadalupe Vallejo proměnil misii v mexickou osadu, opevněnou vůči Rusům. V severovýchodní části Sonoma Plaza nechal zbudovat kasárna k ochraně bohatství, moci i země jako takové. Valljechova vize žije dál. Dnešní návštěvníci mohou zaparkovat svá auta v centru města a putovat nějakých 150 let nazpět v čase. Mezi zvlášť pečlivě zrestaurované a veřejnosti přístupné budovy patři misie, kasárna a Vallechův dům.
Mexická nadvláda a Vallejova doba
První výprava vojáků a misionářů dorazila do nově nezávislého Sonoma Valley 4. července 1823. Na své cestě z Mexika, vybudovali Františkáni řetězec 20. misií. Do Sonomy došli poté, kdy založili misie v San Rafaelu a San Franciscu (v tu dobu sychravém zapadákově, známém jako Yerba Buena). Kněží byli vedeni otcem Josem Altamirou, který pociťoval, že misie založené v Yerba Buena a San Rafael, mají velice špatnou zemědělskou lokaci. Otec Altamira toužil po teplejším a příjemnějším místě, kde by se dalo usadit. Sonoma takovým byla. Založil zde tedy misii San Francisco de Solano, nejsevernější a poslední článek řetězu 21 kalifornských misií. Tato byla ale jedinou misií podléhající mexické nadvládě. Vojáci, kteří doprovázeli Františkány, měli za úkol zabránit pronikání ruských objevitelů ze severu. Rusové se živili především rybařením, lovem, kácením stromů a zúrodňováním pobřeží od Aljašky po Coronado Bay. Do roku 1812 pronikli až na úroveň Fort Ross.
Sonomská misie byla úspěšná především v obhospodařování půdy, chování dobytka, koní a obracení obyvatelstva na víru. Po dokončení mexické sekularizace misií v roce 1834, se právě tato stala významnou. Se sekularizací přišlo přerozdělení církevního majetku, omezení práv a rozdělení na malé farnosti.
27-letý poručík Mariano Guadalupe Vallejo opustil svůj post velitele San Francisca a jel dohlížet na přeměnu Sonomy. Sonoma se pod jeho vedením stala z misie rušnou mexickou pueblo. Okolo osmi akrového náměstí (dodnes největším v Kalifornii) nechal rozmístit novou sít ulic. Náměstí přežilo dodnes jako národní památka a centrum dění města. Vallejo nechal také zbudovat kasárna pro své vojáky na severovýchodním cípu náměstí a podpořil výstavbu 110 stop široké avenue vedoucí jižně z náměstí, známou dnes pod jménem Broadway (Highway 12). Na krátkou dobu se Sonoma stala nejdůležitější křižovatkou dopravy a obchodu severně od San Francisca. Vallejo získal obrovské bohatství a moc. Když se jeho synovec Juan Bautista Alvarado stal v roce 1838 guvernérem státu Alta California, byl Vallejo jmenován vojenským guvernérem tohoto státu, a tak tito dva spolu mohli kontrolovat většinu severní Kalifornie.
Ve 40. letech 19. století plynuli do Kalifornie další osadníci. Tito, v čele s M. C. Vaiifjem, dosáhli pod známou medvědí vlajkou toho, že Mexiko přenechalo Kalifornii a zbytek jihozápadu USA.
Vlajka medvědí revolty
General Vallejo sympatizoval s americkými přistěhovalci, ale mexická vláda je vnímala jako narušitele a chtěla je vypudit. Jednoho rána roku 1846 přišla Valleja zatknout jednotka Američanů. Toto byl úvod jepičího života republiky ustanovené pod Medvědí vlajkou. Za méně než měsíc už nebránilo nic přidružení Kalifornie ke Spojeným státům Americkým. Vallejo byl na tento popud propuštěn a dokonce zastával funkci v nově vzniklé vládě jako senátor a aktivně tak pomáhal se sepsáním první ústavy. Přestože se Vallejo stal bohatým a mocným, zemřel téměř bez prostředků v roce 1890. To především díky tomu, že většinu svých pozemků a bohatství prohýřil anebo ztratil při spekulacích svého zetě.
I dnešní návštěvníci mohou stanout na místě, kde byla poprvé zdvižena památná Medvědí vlajka. Toto místo se nachází na monumentu v severovýchodní části náměstí Sonoma Plaza. Návštěvníci mohou dále zhlédnout Vallejův dům, kde pobýval na sklonku svého života. Je to tak zvaný "Lachryma Montis" umístěný odsud jen pár bloků západně.
Příjezd Američanů
První oficiální návštěva proběhla v roce 1841, kdy komodor Charles Wilkes velel lodi jménem Vincennes. Přistál s lodí v zálivu Embarcadereo 4 míle jižně od Sonomy. Generál Mariano G. Vallejo vyslal skupinu, aby ho pozdravila a poskytla jeho výpravě koně na cestu do města. Wilkes' journal uvedl, že Charles Wilkes se necítil ohromen ani Vallejovým okázalým přijetím ani venkovskou pohostinností.
Ještě před touto návštěvou přijížděli američtí osadníci do Kalifornie přes Rockies, lákáni příslibem “svobodné země”. Vallejo pojal jemu svěřenou zem jako léno a snažil se je dále rozšiřovat a chránit proti ruským nájezdníkům. Měl rád Američany a podobně jako oni i on se zde rychle usadil a pojal za manželku místní, mexickou ženu. Pociťoval také, že mexická vláda ztrácí o Kalifornii zájem a stojí tak nepřímo v cestě prosperitě jeho území.
Oficiální mexická politika zakazovala Američanům vlastnictví půdy nebo zastávání úřadu. Mexický guvernér Pio Paco v letech 1845-46 dokonce veřejně odsoudil Američany jako narušitele a nařídil jim odsunutí zpět na druhou stranu hor. Vallejo tehdy jako vojenský velitel toto naprosto odmítl a rozhodl se nevyvolávat konflikt, což se brzy ukázalo jako úkol zhola nemožný.
John C. Fremont sloužil jako poručík geodetické expedice pořádané Army Topographical Service. Nicméně byl v mnoha ohledech také osadníkem usilující o osídlení regionu Američany a odsunu mexického obyvatelstva. Ze svého ústředí v Sutter's Fort v Sacramento Valley, Fremont se svými 50 ozbrojenými společníky, včetně Kita Carsona, aktivně podporoval rebelie vůči mexickému zřízení. Na základě Fremontových rozkazů, ke kterým ale neměl žádné oprávnění, vyrazila skupina mužů ze Sutter's fort do Sonomy. Tito muži obsadili město, zatkli Valleja a 14. června 1846 ustanovili republiku Kalifornie.
Vallejo uvítal své věznitele přátelsky, svou nejlepší brandy. Cítil, že byl v podstatě pro, aby Američané vládli Kalifornii a věřil v nějakou funkci v budoucí vládě. Nicméně Fremont a další přívrženci Medvědí vlajky se obávali, že Vallejo by mohl sloužit jako spojovací článek, mezi do té doby nejednotnými mexickými frakcemi, a obrátit tyto proti nim. Z toho důvodu, generála uvěznili ve Fort Sutter. Po několika měsících ho ale, na základě oficiálního dopisu od úředníka amerického námořnictva, propustili.
Mezitím nezávislá Kalifornie rychle vzkvétala pod známou Medvědí vlajkou hrubě utkanou z látky zvané manta a dámské spodničky. Vlajka znázorňuje medvěda Grizzly, který má reprezentovat sílu a odvahu a hvězdu podobnou hvězdám texaské vlajky. Texas byl totiž spojencem Kalifornie v boji proti Mexiku. Fremont oslavoval svůj puč vůči Vallejovi a Kaliforňané si odhlasovali připojení území k Unii, jak jen to půjde. Stalo se tak 9. července 1846. Vlajka s hvězdami a pruhy tak nadobro nahradila slavnou Medvědí vlajku, která se později stala oficiální státní vlajkou Kalifornie. Americká vlajka byla vztyčena na Sonoma Plaza americkým námořnictvem pod vedením poručíka Revereho, což byl pravnuk slavného Paula Revereho.
Hned týden po odhlasování připojení k Unii zjistili Kaliforňané ke svému překvapení, že Spojené státy vyhlásily Mexiku válku. O dva roky později, když válka skončila smlouvou z Guadalupe Hidalgo, byla Kalifornie a zbytek jihozápadu Mexikem ponechána Spojeným státům.
Moderní historie
Sonoma Valley není jen rodištěm kalifornského vinného průmyslu, leží zde také základ průkopnické houževnatosti a odolnosti. Přes nepochybné úspěchy generála Valleja, město Sonoma ztratilo svou pozici coby centra a to především díky rozmachu Zlaté horečky. Zlatá horečka usměrnila komerční toky více na jih k San Francisku. V 19. století přežilo zdejší vinařství epidemii kořenové nákazy phylloxera; ve 20. zase prohibici. Po 2. světové válce se zdejší vinařství odrazilo ode dna a začalo prosperovat. A od té doby tento trend trvá. A i přestože se zde vinařství rozrůstalo, zůstalo také izolováno, což mu poskytlo krásu a originalitu. Sonoma Valley je domovem vinic založených františkánskými mnichy okolo roku 1824 a je tak považováno za rodiště kalifornských prémiových vín. Dnešní Sonoma Valley zůstává významným uzlem vinařství a oblíbenou turistickou destinací. Návštěvníci zde kromě jiného mohou ochutnat vzorky více než 40 vinařství v místních sklípcích.
Ihned po připojení Kalifornie ke Spojeným státům Americkým, obsadilo Sonomu americké námořnictvo a spojilo se s přívrženci Medvědí vlajky. Fremont byl poslán zpět do Washingtonu a nakonec souzen jako válečný zločinec za neoprávněné nájezdy na mexické obyvatelstvo. V roce 1847 dorazil regiment dobrovolníků z New Yorku. Obsadil Sonomu za účelem vytvořit předsunutou základnu, ne nepodobnou té Mariana G. Valleja. Jeden z velitelů tohoto regimentu, John B. Frisbie, který si vzal jednu z generálových dcer, pak podstatně urychlil generálův finanční bankrot.
Kalifornie se stala jedním z členských států Unie v roce 1850 a Vallejo byl zvolen senátorem. S vervou loboval za to, aby se hlavním městem stalo jedno ze sousedních měst, založených na jím vlastněné půdě. Mohla to být Benicia, pojmenovaná po jeho ženě. Ta se rozprostírá na Carquinez Straits na severovýchodním konečku San Pablo Bay. A dále přilehlé město dříve zvané Eureka, ale později pojmenované Vallejo. Benicia krátce sloužila jako hlavní město. Avšak Vallejova moc rychle slábla v porovnání s rychle bohatnoucí Santa Rosou. Santa Rosa vyhrála v národních volbách v roce 1854, což někteří historici dodnes zpochybňují. Sonoma ještě více ztratila svou politickou důležitost, když byly všechny záznamy o státu Kalifornia uprostřed jedné noci převezeny do Santa Rosy.
Sonoma Valley samozřejmě zůstalo na výsluní a postupně se rozvíjelo v zemědělské a společenské centrum. Zlatá horečka sice na nějakou dobu odvedla z tohoto území mnoho mužů, ale tento fakt nahradila imigrace a rostoucí bohatství Kalifornie. S příchodem americké legislativy přišlo vyvlastnění a Vallejo ztratil mnohé ze svých nemovitostí, které svého času čítaly až 7 milionů akrů. Později ho jeho zeť velitel Frisbie zatáhl do mnoha zničujících finančních spekulací, což generála přivedlo na mizinu. Jeho Sonomský dům na West Spain Street bylo to jediné, co mu zbylo, když v roce 1890 skonal.
V našem údolí se vždy pěstovali hrozny. Misionáři vysadili primitivní vinice, jejichž bobule pak byly drceny nohama domorodých obyvatel obracejících se na víru. Vallejo v této tradici pokračoval a dále pak i maďarský imigrant Agoston Haraszthy, který do údolí dorazil na konci 50. let 19. století. Haraszthy se zaměřil na vinohradnictví vědeckým způsobem a přesvědčil stát Kalifornia, aby ho vyslal na dlouhou exkurzi do Evropy. Zde chtěl nastudovat metody množení ve vyhlášených vinařských regionech. To, co v Evropě viděl, Haraszthyho přesvědčilo, že červená, štěrkovitá půda Sonoma Valley nabízí skvělé podmínky pro pěstování hroznů, které mohou konkurovat těm evropským. Haraszthy pomohl založit první oficiální státní vinařství - Buena Vista Winery, a další rychle následovali. Do roku 1876 už údolí produkovalo vice jak 2.3 milionů galonů vína ročně.
Nicméně Sonoma byla brzy nato zasažena celosvětovou epidemií phylloxera vitifoliae. Tento mšicím podobný kořenový parazit začal pustošit a zabíjet vinice. Jen odolné druhy místních vín dokázaly tuto pohromu zmírnit.
V některých dekádách 19. století se Sonoma Valley stávala víceméně izolovanou. Například v 80. letech 19. století Sonoma skomírala. Plaza upadla v zapomenutí, zarůstala plevelem a jedinými návštěvníky byli kusy skotu, které se tu zvolna popásaly. Misie nefungovala, doprava tudy probíhala nepravidelně a pomalu. Lodím trvalo celý den, než sem ze San Franciska dopluly a do roku 1890 údolím nevedla ani dráha se standartním rozchodem kolejí. Dráha, která tudy šla, vedla po Spain Street a končila v depu na Plaza, kde byla točna a servis pro lokomotivy.
Tím jak se trh s vínem zvolna regeneroval po epidemii phylloxery, život v Sonomě se začal znovu pozvedat a obnovovat. V 90. letech 19. století zažilo mnoho oblastí boom po tom, co byla objevena horká vřídla v Boyes Hot Springs. Vlaky zásobily oblast novými návštěvníky a v roce 1895 sem bylo zavedeno elektrické osvětlení. Spisovatel Jack London přišel do údolí v roce 1904 a použil jej ve svém románu The Valley of the Moon (Údolí Měsíce). London se usadil v Glen Ellen, kde zahájil stavbu velkého panství, které ale shořelo, ještě než se vůbec mohl se svou ženou nastěhovat. Přibližně 40 akrů Londonova majetku, včetně ruiny panství jsou nyní chráněny jako Kalifornský historický park.
Sonomská radnice byla vystavena tak, že všechny čtyři stěny mají totožnou fasádu. To proto, aby kupci roztroušeni okolo mohli tvrdit, že čelo radnice je právě jejich směrem. Během 1. světové války vyslalo údolí 117 svých synů do války, z nichž se vrátilo pouze 98.
Oběť i statečnost těchto místních mužů dodnes a navždy připomíná hřbitov padlých hrdinů. V centru tohoto hřbitova byl nedávno dokončen pomník ztvárňující Hvězdnou fontánu. Přímo za tímto hřbitovem pro válečné veterány, leží mnohem starší hřbitov venkovský. Tento byl založen v roce 1841 samotným generálem Vallejem a je nyní místem odpočinku nesčetných historických postav včetně Valljecha samotného, uloženého vedle své ženy.
Spolu s rostoucími daněmi a omezeními na alkohol, tušili vinaři, že nebezpečí úplného zákazu je na spadnutí. V roce 1919 se tak skutečně stalo a prohibice tak téměř zničila místní ekonomiku spojenou s obchodem s vínem. Vinaři se rozhodli učinit vše pro to, aby své živobytí ubránili, ale byli převálcováni celonárodní mašinérií. Část 18. dodatku způsobila zánik mnoha zdejších vinařství. Některé z nich se například přeměnily na konzervárny. Pouze vinařství Sebastiani, oprávněné k produkci mešního vína a vína pro lékařské účely, mohlo zachovat svou produkci. O devastujícím efektu prohibice vypovídá i historka z roku 1911, kdy při velkém požáru dovolil vinař jménem Agostino Pinelli hasičům, aby použili tisíc galonů jeho červeného vína k uhašení ohně.
Navzdory prohibici, nezůstalo toto území zcela na suchu. A to především ve 20. letech 20. století, kdy zafungoval černý trh. Se zrušením prohibice v roce 1933 byly některé vinice znovu zprovozněny, ale Sonomská vína byla v žalostném stavu, co do schopnosti konkurovat na trhu. Po otevření Golden Gate Bridge sice došlo k zpřístupnění oblasti, nicméně motivace návštěvníků přijet do této oblasti byla stále velmi malá.
Jako většina Ameriky i Sonoma se za 2. světové války mobilizovala a podporovala americkou armádu jak lidskou silou, tak i sběrem šrotu a podobně. V zemi se zvýšil rychlostní limit na 35 mil za hodinu a obyvatelé se naučili rozlišovat japonská letadla zvaná Zero od domácích P40. Major C. C. Bean ustanovil domobranu k ochraně místních námořních oblastí a další dva civilisté střežili cisternu benzínu schovanou za starým Vallejovým a domem.
Po válce se Sonoma doslova probudila. Lidé zvenčí objevili tento ráj, stejně jako Mexičané a Španělé před mnoha lety. Populace se rozrostla z 20.000 obyvatel v roce 1960 na 40.000 v roce 1980. Byly zbudovány školy a nemocnice.
Tento růst byl ale řízený. Sporný návrh na dálnici skrz centrum Sonomy v 60. letech minulého století byl zrušen a v roce 1974 byl naopak přijat plán, který obsahoval ochranu životního prostředí, vybudování obydlí pro jednočlenné rodiny a zabránil masové výstavbě panelákových sídlišť. V podobném duchu hlasovali nedávno obyvatelé proti zbudování velkého hotelového komplexu v centru města. Sonoma se nikdy nestala politickou nebo ekonomickou velmocí, kterou generál Vallejo původně předvídal. V delším časovém horizontu se však právě toto ukázalo jako neocenitelná deviza oproti mnoha jiným částem Kalifornie. Sonoma si dokázala zachovat svůj původní šarm a rustikální krásu.